Rukses neaglat leat klassihkar, mii heive buot dilálašvuođaide ja jahkeáiggiide. Dat symboliserejit fámu, ráhkisvuođa ja eleganse. Vaikko dušše ovttalágan rukses ivdni lea juo čáppat, de sáhtát álkit lasihit dasa persovnnalašvuođa smávva minstariguin. It dárbbaš leat profesionála neaglačoarasteaddji vai nagodat dán. Muhtin álkes teknihkaiguin sáhtát ieš ruovttus ráhkadit čáppa ja ođđaáigásaš minstarid. Dán artihkkalis mii oahpahit dutnje mo lávkkiid mielde dahkat álkes minstarid dego bihttážiid, sárggáid ja váimmuid rukses neaglaidasat.
Válmmaštallan lea buot A ja O
Ovdal go álggát minstarid ráhkadit, lea dehálaš ahte neaglat leat bures válmmaštallon. Buorre vuođđu dagaha ahte neaglaláhkka bistá guhkit ja loahppaboađus šaddá siivvut. Válmmaštallan ii leat váttis ja dat gáibida dušše moadde minuhta.
- Buhtisteapmi: Álggat buhtisteamiin. Jos dus lea boares neaglaláhkka, váldde dan eret láhkaváldinávdnasiin. Dasto basa gieđaid ja neaglaid sáibbuin ja čáziin vai oaččut eret buot buoiddi ja duolva.
- Hábmen: Háme neaglaid fiillain dan hápmái maid háliidat, ovdamearkka dihte njealjehasan dahje ovddasin. Ále fiilestä nu garrasit ja dušše ovtta guvlui, vai neaglat eai soadjá.
- Neaglabánddit: Goahca neaglabánddiid veháš áigge liegga čázis. Dasto hoilut daid várrugasat eret neaglas oalgefiilain dahje spesiála muorrasákkain.
- Vuođđoláhkka: Álo bidjal vuođđoláhkka ovdal ivdneláhkka. Vuođđoláhkka suddje neaglaid ivdnema vuostá ja dahká ahte ivdni bistá guhkit. Divtte dan goikat bures ovdal go joatkkát.
Álkes minstarat álggaheddjiide
Go neaglat leat válmmasat, sáhtát álgit luovvanbargui. Dá leat golbma álkes minstara maid sáhtát geahččalit rukses neaglaidasat.
Elegantálaš bihttážat
Bihttážat leat okta álkimus ja liikká eleganttálaš vugiin koristit neaglaid. Sáhtát dahkat bihttážiid iešguđetlágan sturrodagain ja ivnniin, muhto vilges dahje golli heivejit erenoamážit bures rukses vuođu ala. Don dárbbašat dušše nuppi ivdneláhkka ja bihtádanreaiddu (dotting tool). Jos dus ii leat dakkár, de sáhtát geavahit ovdamearkka dihte báhpačullo, njuolggadan hárppu dahje váccašeaddji bátti geaži.
- Láhkke buot neaglaid rukses láhkain. Láhkke guokte geardde vai ivdni šaddá siivvut. Divtte láhkka goikat oalát.
- Váldde veháš vilges (dahje eará ivdnásaš) láhkka bihtádanreaidui.
- Dahke smávva bihttážiid neahgái. Sáhtát dahkat ovtta bihttáža neagla vuhtii, ráiddu neagla vulos dahje juhkit daid miehtá neagla.
- Divtte bihttážiid goikat bures.
Minimalisttalaš sárgát
Duŋgas sárgát, horizontálalaččat dahje vertikálalaččat, addet neaglaide ođđaáigásaš ja stiilalaš ilbme. Sárggáid dahkamii sáhtát geavahit duŋgas hárppi dahje neaglačoarasteaddji teippa. Teippa geavaheapmi lea álkit vuohki oažžut njuolga sárggáid.
- Láhkke neaglaid rukses láhkain ja divtte dan goikat oalát. Dát lea erenoamáš dehálaš jos áiggut geavahit teippa.
- Báhkke teippa dan sadjái gos háliidat sárggá. Sáhtát ráhkadit ovtta dahje máŋga sárggá.
- Láhkke dan ivnniin maid leat válljen teippa báldii. Vilges, čáhppes dahje silba ivnnit čábbudit rukses vuođu.
- Váldde teippa eret várrugasat dalán go leat láhkkemin, ovdal go láhkka goiká. Nu oaččut čiŋadan sárggá.
Romantihkalaš váimmut
Smávva váimmut leat somás ja romantihkalaš lasihus manikyrii. Vaikko dat orrot váttisin, de daid lea álki dahkat go geavahat rievttes teknihka. Álkimus vuohki lea geavahit bihtádanreaiddu.
- Láhkke neaglaid rukses vuođđoláhkain ja divtte goikat.
- Váldde bihtádanreaiddu ja dahke guokte bihtáža lahkalagaid.
- Dasto geavat seamma reaiddus dahje duŋgas hárppi ja gease sárggá goappaš bihttážis vulos, nu ahte dat deaivvadit ja hábmejit váimmu.
- Divtte váimmu goikat bures ovdal go bidjalat bajitláhkka.
Lohpaheapmi ja suodjaleapmi
Go minstarat leat gárvásat ja goikán, de lea áigi loahpahit manikyr. Bajitláhkka lea dehálaš oassi proseassas. Dat ii dušše atte neaglaide fiinna suollemasa, muhto maiddái suddje minstarid ja dahká ahte manikyr bistá guhkit. Láhkke ovtta dahje guokte seakka geardde bajitláhkka buot neaglaide. Muitte maiddái láhkket neagla geaži vai láhkka ii coahke nu johtilit. Vai manikyrat bistet vel guhkit, geahččal várut garra kemikálaid ja geavat giehtahánccáid go leat bargame čáziin.
Neaglaid koristemiin leat dušše iežat mielikuvttus ráddjen. Geahččal iešguđetlágan ivnniid ja teknihkaid ja gávnna dan stiilla mii dutnje buoremusat heive. Iešráhkaduvvon neaglačoarasteapmi lea somás ja lunddolaš vuohki čájehit iežat persovnnalašvuođa.
