Čáppa ja nohkkahis manikyra lea máŋgga nissonolbmo niehku. Olle seamma mii lea du ivdneválljen, de ii leat mihkkege nu behtolahtti go oaidnit ahte láhka álgá ložžet ja nohkkot juo moadde beaivvi maŋŋel. Dušše rievttes teknihkaiguin ja buori válmmaštallamiin sáhtát guhkidit láhkema bistevuođa mearkkašahtti láhkai ja návddašit fiinna nággiin guhkit áiggi. Diedusge lea lága kvalitehta dehálaš, muhto vel dehálaš lea dat, mo don dikššot nággiid ovdal láhkema ja láhkema áigge.
Manin lea nággebátti válmmaštallan nu dehálaš?
Válmmaštallan lea vuođđu juohke bistevaš manikyrii. Go nággebáttis lea buhtes, goikkis ja laibon, de láhka dárttista dasa buorebut ja bistá guhkit. Jus bátti ala báhcá buoidi, gatna dahje boares lága jäänašat, de dat hehtte lága dárttisteami ja manikyra sáhttá nohkkot jo beaivvi siste. Danin gánnáha atnit veahá áiggi vuđolaš válmmaštallamii.
Nággiid buhtisteapmi ja hábmema
Vuos galggat sihkkut eret visot boares lága. Geavat láhkkasihkkunávdnasa mii lea šetrres du nággiide, ja várut ahte it njuoskada nággiid menddo guhká lihpuid alde. Das maŋŋel basa gieđaid ja nággiid sáibbuin ja čáziin, ja goikkat daid bures. Dalle sáhtát háhmet nággiid nággefiillain. Muitte fiilet nággiid ovtta guvlui, ovdamearkka dihte olgguldas siskkeldassii, vai nággit eai šatta rahtasat ja eai čoaskke.
Nággeráiggiid ortnen
Nággeráiggiid dikšun lea dehálaš oassi manikyras, muhto dasa galgá leat várrogas. Ale goassege čuohpa nággeráiggiid, dasgo dat suodjalit nággejuolgga infekšuvnnaid vuostá. Dan sadjái sáhtát geavahit nággeráigaoljju dahje -kremma vai dat dipmot. Moadde minuhta maŋŋel sáhtát várrogasat hoigat nággeráiggiid maŋos guvlui nu gohčoduvvon oránša muorraávdnasiin dahje silikon gežiin. Dát dahká ahte nággebáttis šaddá stuorát ja buhtáseabbo, ja láhka ii dárttis náhkkái.
Bátti buoiddeskeahtes dahkan ja matten
Go nággit leat háhsojuvvon ja nággeráiggit leat ortnegis, de lea áigi válmmaštallat ieš nággebátti. Geavat fiinna fiilla dahje buffera ja laibo várrogasat nággiid bajildusa vai dat šaddet veahá matta. Dát dahká ahte láhka dárttista buorebut. Ale goittotge laibo menddo garasit, vai it vahágahtte nággi. Das maŋŋel buhtes nággiid buhtesliinnin mii lea njuoskadinuvvon spesiála buoiddeskeahtes golliin dahje isopropila-alkoholas. Dát váldá eret visot buoiddi ja gavvva, ja sihkkarastá ahte láhkii lea buorre vuođđu.
Rievttes láhkkenvuohki – lávkin lávkkis
Go nággit leat válmmasat, de sáhtát álggahit láhkema. Rievttes ortnet ja teknihkka leat dehálaččat bistevuođa dáfus.
- Vuđolašláhka: Álggat álo vuđolašláhkain. Dat suodjala du nággiid ivdnebigmenttas, jámmeda nággebátti ja dahká ahte ivdneláhka dárttista buorebut. Atte dasa áiggi goikat bures ovdalgo joatkkát.
- Ivdneláhka: Láhke guokte asehaš gearddi ivdneláhka. Askes gearddit goiket johtileappot ja bistet guhkit go okta bassis geardi. Muitte ahte vuosttaš geardi ii dárbbaš leat áibbas jámma. Nubbi geardi jámmeda ivnni. Várut ahte juohke geardi goiká ollásit ovdalgo láhket ođđa.
- Bajimušláhka: Loahpas láhke bajimušláhka, mii addá šeargasa, suodjala ivnni ja guhkida manikyra bistevuođa. Bajimušláhka maiddái sihkkarastá ahte manikyra goiká johtileappot.
- Čuoggá gidden: Dehálaš teknihkka lea maiddái “giddet” nággečuoggá. Go leat láhken maŋemus gearddi (ivdne- dahje bajimušlága), de váldde veaháš lága nággepensselii ja siva dan várrogasat nággečuoggá ala. Dát hehtte ahte láhka álgá nohkkot gežis.
Mo vel guhkidit manikyra bistevuođa?
Go manikyra lea gárvvis, de leat vel muhtin áššit maid sáhtát dahkat vai dat bistá nu guhká go vejolaš. Beaivválaš dikšun lea dehálaš. Geavat giehtahánccáid go basat lihtiid dahje geavahat garra kemikálaid. Ale geavat nággiid reaidun, ovdamearkka dihte rahpamin purkkaid. Muitte maiddái divustit nággiid ja nággeráiggiid oljjuin dahje kremain beaivválaččat. Dat eastada nággiid goikamis ja čoaskumis. Sáhtát maiddái láhket ođđa gearddi bajimušlága juohke nuppi dahje goalmmát beaivvi vai manikyra bisošii šeargasin ja suodjaluvvon.
