Gieđat ja gaccat leat oassin min olggosoainnus, ja bures divššoduvvon gihpponáhkit leat dehálaččat oppalaš čorgadis váikkuhussii. Gihpponáhkiid riekta divššun ii leat dušše čábbosvuođa dihte, muhto maiddái gaccadearvvašvuođa dihte. Doaimmaheapmi ruovttus sáhttá leat álki ja siivui, eandalii go geavahat dasa heivvolaš buktagiid, dego njuohcadanávdnasiid. Dáiguin veahkiin sáhtát oažžut profeššuvnnalaš bohtosiid alccet ieš, liikká it dárbbaš fitnat saloŋggas.
Mii lea gihpponáhkkái njuohcadanávnnas?
Gihpponáhkkái njuohcadanávnnas lea kosmehtalaš buvda, mii lea ráhkaduvvon njuohcadit ja pehmudit gihpponáhki, mii lea dat seaggi náhkkegárddi gaccajođus. Dán váikkuhusa olis lea álkit siivvui goahččut dahje sihkkistit badjelmeáradis gihpponáhki vahágahttetkeahttá gacca dahje dan birasnáhki. Dát buktagat sisttisdollet dávjá ávdnasiid, mat pehmudit seallagáttiid ja veahkehit jápman náhkeseallaid eret sihkkimis. Dávjá dain leat maiddái njuoskadandoaimmat, mat seammás divššodit ja eastadit náhki goikamis.
Váikkuheaddji ávdnasat
Vaikko mii eat nammat buvttamerkkaid, de lea buorre diehtit, ahte njuohcadanávdnasat sisttisdollet dávjá čuovvovaš ávdnasjoavkkuid:
- Alkalalaš ávdnasat: Dát ávdnasat, dego kaliumhydroksiida dahje natriumhydroksiida, geahpedit keratin-struvtuvrra, mii dahká gihpponáhki njuohcabu.
- Urea: Dát lea beaggán njuoskadandoaibbasis ja keratolytalaš iešvuođain, mii mearkkaša ahte dat veahkeha jápman náhkeseallaid čájeheamis.
- AHA-syrat (alfahydroksysyrat): Dehálaccat, dego mielkesivra dahje glykolasyra, goarrot náhki bajimuš gearddi siivvui, mii álkkidahta gihpponáhki goahččuma.
- Njuoskadeaddji ávdnasat: Buvttat leat dávjá riggudahtton glyceriinain, aloe verain dahje iešguđet šaddooljjuiguin, mat eastadit náhki goikama ja divššodit dan birrasa.
Mo válljet rievttes buktaga?
Markanis gávdnojit iešguđetlágan njuohcadanávdnasat, main lea iešguđetlágan konsistensa ja doaibmanvuohki. Válljejettiin buktaga gánnáha váldit vuhtii iežas dárbbiid ja dan, makkár hámi ieš liiko. Gávdnojit ee. geelat, vuoidasat ja golggusat. Geela-hámis leat dávjá presiisa nannendoaimmat ja dat eai golgga nu álkit, mii dahká daid geavaheami álkin. Vuoidasat leat dávjá njuoskadaddit ja heivejit bures sidjiide, geain lea hui goikkadis gihpponáhki. Golggusat ja oljjut fas váikkuhit dávjá johtilit ja leat beaktilat, muhto sáhttet gáibidit eanet várrogasvuođa nannemis, vai dat eai mana miehtá.
Njuohcadanávdnasa geavaheapmi lávkkiid mielde ruovttus
Gihpponáhkiid riekta divššun njuohcadanávdnasiin ii leat váttis, muhto gáibida várrogasvuođa ja lávkkiid čuovvuma. Ná don sihkkarasttát buoremus bohtosiid vahágahttetkeahttá náhki.
1. Válbmen
Álggat álo buhtes ja goikkis gieđaiguin. Jus dus leat lágat, sihkkis daid eret ovdalgo álggát. Sáhtát liivadit gieđaidat moadde minuhta liegga čázis, muhto njuohcadanávdnasa geavaheapmi dávjá ii gáibit dan.
2. Ávdnasa nannemin
Nanna unna meari buktaga njuolga gihpponáhkkái ovtta gieđas. Geavat aplikahtora, mii boahtá mielde, dahje tuntna penssela. Várut, ahte buvda ii guoskka menddo olu gaccabihttái.
3. Várdináigi
Divtte buktaga váikkuhit dan áiggi, mii lea merkejuvvon buvtta rávvagiidda – dábálaččat 15 sekunddas moadde minutii. Ale divtte dan goikat oalát náhkkái, go dat sáhttá dagahit goikama.
4. Gihpponáhki goahččun
Geavat spesiála muorrasággi gihpponáhkkái dahje goahččuma, mas lea gummegeažis. Goahčo siivvui njuohcadan gihpponáhki eret gaccabihttás. Ale geavat menddo olu fámu, vai it vahágahte náhki dahje gaccajođu.
5. Čorgen ja loahppadivššun
Go leat gárvvis, basa gieđaidat bures sáibbuin ja liegga čáziin, vai buot buvdabázahusat mannet eret. Goikad gieđaidat ja nala daidda divššodeaddji gihpponáhkkeoljju dahje giehtavuoidasa, mii njuoskada ja ráfáida náhki.
Dábáleamos meattáhusat ja mo daid garvit
Gihpponáhkiid divššus lea álki dahkat moadde meattáhusa, mat sáhttet dagahit vahágiid. Várut čuovvovaš diliid: gihpponáhkiid čuohppan bassi čuohppangaskaomiiguin, mii sáhttá dagahit infekšuvnnaid; buktaga badjelmeáradis geavaheapmi dahje menddo guhkes váikkuhanáigi; ja menddo garas mekanalaš sihkkisteapmi, eandalii metálla neavvuiguin. Álo vállje siivui goahččuma čuohppama sadjái ja geavat dasa heivvolaš, siivui neavvuid. Olles doaimma maŋŋá lea maid dehálaš muitit njuoskadit náhki bures.
Gihpponáhkiid jeavddalaš divššun njuohcadanávdnasiin lea buorre vuohki doallat gieđat čorgadin ja dearvvašin. Dát álkes lávki ruovttus manikyrras sáhttá dahkat stuorra erohusa ja addit dutnje siivui ja divššoduvvon olggosoainnu beaivválaččat.
