Japánalaš manikuvra lea árbevirolaš vuohki dikšut gággáid, mii addá daidda earenoamáš lunddolaš šearrama ja nannuda daid. Dat heive erenoamášit sidjiide, geat háliidit gággáid mat leat nannosat ja buori ortnegis, muhto eai háliit geavahit árbevirolaš gággáláhkka. Dát metoda vuolgá luonddumateriálaidgeavaheamis ja lea šaddan bivnnuhin miehtá máilmmi dan dihte, go dat buktá oainnálađga bohtosiid ja doarju gággáid dearvvašvuođa.
Go lea japánalaš manikuvra?
Japánalaš manikuvra lea dikšun, man ulbmilin lea nannusmahttit ja biebmut gággáid vihtaniid ja minerálaid sisteaddji ávdnasiiguin. Prošeassa váldooasit leat guokte oasi: vuos njuvdojuvvo spesiála, vitamiinnariddo pásta gággábáldii ja dasto gokčojuvvo dat pulbariin, mii sihkkarastá ávdnasiid ja addá gággáide alla šearrama, mii bistá guhkká. Dán metoda historjá olle máŋggaid čuđiid jagiid duohkái Japánas, gos aristokráhtat geavahedje dan seailluhan dihte gággáid čábbes ja dearvvašlaš olggosoainnu. Dán áigge dat lea olámuttus buohkaide, geat árvvusatnet lunddolaš čábbodaga.
Manikuvrii ráhkkanemiš
Ovdal go álggát japánalaš manikuvrrain, lea dehálaš ráhkadit gággáid ja daid birrasa vuđolaččat. Rievttes ráhkkanemiin sihkkarastát, ahte biebmoávdnasat besset njuovvat bures ja loahppaboađus lea nu buorre go vejolaš. Dá leat lávkkit, maid galggat čuovvut:
- Gággáid buhtisteapmi: Álggát dainna, ahte buhtistat gággáid bures. Jos dus lea gággáláhka, váldde dan eret ollásit. Dasto basa gieđaid ja goikkadat daid vuđolaččat.
- Gággáid hábmema: Hámet gággáid háliidan hápmái diŋggolaš fiillain. Lea buoremus fiilet gággáid ovtta guvlui, vai dat eai riehkana. Váltte menddo garras fiillaid, mat sáhttet vahágahttit gággábáldi.
- Gággábácciid dikšun: Divo gággábácciid várrogasat, omd. muorra diŋgguin. Ii leat rávven čuohppat gággábácciid, danne go dat suddjejit gággáruohttasa. Sáhtát baicce geavahit spesiála njuorrasmahtti ávdnasa, mii álkida daid divvuma.
- Gággábáldi matteana: Maŋemus ráhkkananlávki lea gággábáldi álkes matteana spesiála, várás ráhkaduvvon fiillain. Dát ii oaivvil garras hohkuma, muhto dušše álkes dustema, mii váldá eret buoiddi ja sihkkarastá ahte pásta darvána buorebut.
Japánalaš manikuvra – lávki lávkkis
Go gággát leat ráhkaduvvon, sáhtát álgit ieš dikšumiin. Dábálaččat oasttofierpmiin gávdnojit olles buktagat, main leat buot dárbbašlaš osit: pásta, pulbar ja guovttelágán fiillat/njuvdinreaiddut. Čuovo álo buktaga mielčuovvu rávvagiid.
1. Lávki: Pásta njuvdnen
Váldde vehá pásta (dábálaččat ruoná lihttis) ja njuvdo dan ovtta gággábáldii. Geavat dasa várás ráhkaduvvon njuvdinreaiddu (dábálaččat maiddái ruoná). Njuvdo pásta gággábáldii ovtta guvlui, gitta gággábádji lea ollásit gokčojuvvon ja ožžon álkes šearrama. Dát pásta sisttisdoallá biebmoávdnasiid, dego A ja E vihtaniid, keratin, meallaváksi ja silika Japána mearrarássis. Dát ávdnasat nannudit, biebmut ja dássádit gággábáldi.
2. Lávki: Pulbara njuvdnen
Go pásta lea njuvdojuvvon buot gággáide, de lea áigi geavahit pulbara (dábálaččat ruoksat lihttis). Váldde vehá pulbara ja njuvdo dan gággáide nuppi njuvdinreaidduin (dábálaččat ruoksat). Pulbar sihkkarastá pásta biebmoávdnasiid gággái ja laktá daid, nu ahte dat eai bassojuvvo eret nu johtilit. Seammás pulbar addá gággáide earenoamáš ja guhkesáigásaš šearrama, mii muittuha rosebeal perla. Njuvdo gitta oainnát čielga, speadjalastti šearrama.
Maid muitit dikšuma maŋŋá?
Japánalaš manikuvra maŋŋá gággát eai dárbbaš makkárge lassedikšuma. Lea goittotge muhtin áššiid, maid kanná atnit mielas vai boađus bistá nu guhká go vejolaš. Ovdamearkka dihte, ii kannát láhket gággáid moadde beaivvi maŋŋel dikšuma, vai biebmoávdnasat besset doaibmat bures. Dikšuma sáhttá geardduhit sullii juohke 2–3 vahku. Geardduhemiin gággát šaddet nannoseappot, eai riekana ja ožžot dearvvašlaš olggosoainnu.
